Sabotáž, nebo znevažování?

Marek Řezanka

Prezident republiky, Miloš Zeman, podal podnět k prověření možné sabotáže při jeho onemocnění. 

„Podání bylo vyhodnoceno tak, že o podezření ze spáchání zločinu sabotáže se v daném případě jednat nemůže“, sdělil státní zástupce Marek Bodlák.

Dejme do kontextu výrok šéfa Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS, Michal Koudelka veřejně prohlásil: „Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to bude muset reagovat.“

Takže na jedné straně je dovoleno stříhat prezidentskou standartu, nahrazovat ji rudými trenýrkami, vrhat na hlavu státu vajíčka, vyhrožovat jí veřejně podřezáním a upálením – a navíc se jí pokoušet zbavit funkce – ale na druhé straně má být legální kriminalizovat kritiku vybraných politiků?

Zejména ze strany Senátu České republiky se zde vede dlouhodobá kampaň, jak prezidenta republiky, Miloše Zemana, zbavit pravomocí či nejlépe se ho zbavit úplně. Pavel Fischer již na jaře roku 2021 tvrdil, že Miloš Zeman je údajně dezorientován a není schopen vykonávat svou funkci. Tímto svým postojem dokonce výrazně vybočil z běžné senátní antipatie vůči naší hlavě státu, a zařadil se po bok odpornou lež hlásajícího S. Bartíka, který úmyslně vypustil hoax o Zemanově údajné rakovině, aby ho poškodil ve volbách.

„Nemůže–li prezident zastávat svoje ústavní kompetence, je odpovědností Senátu i Sněmovny jednat. Jde o ochranu nejvyššího úřadu republiky. A jak známo, Miloš Zeman se na tuto situaci nepřipravil v souladu se zájmy České republiky. Nedokázal vykázat ze svého týmu osoby, které nedostaly bezpečnostní prověření, i když jejich působení ohrožuje bezpečnost státu. Situace je vážnější o to, že nyní vidíme, že ani neposkytují nezbytné informace o zdraví hlavy státu“, řekl senátor Pavel Fischer (říjen 2021).

 Dne 10. 10. zveřejnil P. Fischer na svých Facebookových stránkách následující text:

„Nejistota ohledně zdraví hlavy státu je těžká chvíle pro všechny občany naší země. Znepokojení prohlubuje Kancelář prezidenta republiky, která neplní svoje povinnosti a dostatečně neinformuje veřejnost ani novináře. Je mi líto, do jaké situace jsme se dostali.

Přeji Miloši Zemanovi brzké uzdravení.

Podle mého názoru však Miloš Zeman již dříve, a to v dubnu tohoto roku při zásadní bezpečnostní krizi ohledně Vrbětic, nebyl na svém místě. Prokázal neschopnost dostát svým povinnostem. Jednal, jako by vůbec nebyl schopen domýšlet, jak závažné následky jeho kroky mohou mít pro celou republiku. Měly proto být učiněny ústavní kroky podle článku 66 Ústavy. Ten umožňuje, v zájmu ochrany nejvyššího úřadu v zemi, omezit výkon pravomocí prezidenta. Stačí, aby příslušné usnesení schválil většinou jednoho hlasu parlament. Případné spory má řešit Ústavní soud, jak předpokládá Ústava. Jak víte, nedošlo k tomu – ale závažné pochybnosti zůstaly.
Podle mého názoru však Miloš Zeman již dříve, a to v dubnu tohoto roku při zásadní bezpečnostní krizi ohledně Vrbětic, nebyl na svém místě. Prokázal neschopnost dostát svým povinnostem. Jednal, jako by vůbec nebyl schopen domýšlet, jak závažné následky jeho kroky mohou mít pro celou republiku. Měly proto být učiněny ústavní kroky podle článku 66 Ústavy. Ten umožňuje, v zájmu ochrany nejvyššího úřadu v zemi, omezit výkon pravomocí prezidenta. Stačí, aby příslušné usnesení schválil většinou jednoho hlasu parlament. Případné spory má řešit Ústavní soud, jak předpokládá Ústava. Jak víte, nedošlo k tomu – ale závažné pochybnosti zůstaly.Nevíme, v jakém stavu se teď prezident nachází. A přitom jde o velmi významné období po volbách. Předseda vlády Andrej Babiš je trestně stíhán a včera na tiskové konferenci v reakci na prohru ve volbách prohlásil, že nestojí o funkci předsedy sněmovny, a tomuto návrhu se dokonce vysmál. To není v souladu s demokratickým pořádkem naší země. A dokonce to neodpovídá ani tomu, že Andrej Babiš se účastnil voleb a usiloval vyhrát. Nyní jeho vystoupení připomínalo spíše reakci malého dítěte na to, že věci nejdou podle plánu. Pokud si nepoložíme potřebné otázky včas, mohli bychom se dostat na práh ústavní krize. Návrh našeho výboru pro bezpečnost na aktivaci článku 66 Ústavy leží na stole. Nyní záleží na vůli senátorů a poslanců. Musíte se jich ptát každého zvlášť. Zařadit bod na jednání lze velmi rychle. Svůj podpis bych znovu připojil, a to jak s ohledem na ochranu funkce prezidenta republiky, tak na bezpečnost státu.“

 Pavel Fischer zde tedy hodlal aktivovat článek 66 ve zjevném rozporu s podmínkami, kdy ho aktivovat lze – což dokládá jeho ideologická pasáž o Vrběticích. Fischer navíc v březnu 2021 oznámil, že hodlá kandidovat na Hrad. I v tomto světle je pak třeba pohlížet na jeho pozdější výroky a činy, jimiž se snažil zbavit prezidenta Zemana jeho pravomocí, třebaže nenastaly řádné okolnosti, aby se tak mohlo stát. Je třeba dodat, že samotný Senát se nakonec postavil proti této Fischerově snaze:

„My jsme dospěli k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 ústavy“, prohlásil předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09. „Tam musí existovat natolik závažné objektivní důvody, které mu (prezidentovi) znemožňují vykonávat tu funkci. A já tady vidím spíš tu subjektivní stránku. To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci“, dodal Goláň.

Jsem přesvědčen, navzdory rozhodnutí soudu, že konkrétně Pavel Fischer se sabotáže svým konáním dopustil.

Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96) nebo sabotáže (§ 97), bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem.

Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.

Na základě výše popsaných skutečností je zřejmé, že Pavel Fischer svého zaměstnání zneužil. Vyvíjel aktivitu, která nebyla v souladu s Ústavou ČR – a která mohla vést k poruše instituce prezidenta republiky. Minimálně by proto měl být vyřazen z kandidatury o Hrad.  

Konstatování M. Bodláka a výrok M. Koudelky jsou jen dalšími střípky do mozaiky obrazu jejího hlubokého rozdělení. Krásně a v plné nahotě vidíme dvojí metry, kdy na jednu stranu by někteří chtěli jedny za jakékoli křivé slovo stíhat – a pak si jedno médium vymyslí – asi po dobrém „matroši“ od J. X. Doležala a zhlédnutí Harryho Pottera, že se prezident změnil v pavouka či Spidermana – a toto může spatřit světlo světa (mluvím samozřejmě o naprosto dezinformačním Foru24). Aby bylo jasno – nevolám po cenzuře – ale po striktním dodržování etických kodexů – a odstranění z veřejného prostoru všeho, co je hrubě porušuje.

V jedné diskusi na Facebooku jsem napsal: „Neměl byste spíše tlačit na média, aby se držela etických kodexů než psát, že si má někdo na něco zvykat? Zvláště, když ta média přistupují k různým lidem různě – jedněm mažou med kolem úst – a druhé se snaží zašlápnout za každou cenu? Na stoku si zvykat rozhodně nehodlám.“ A jako odpovědi se mi od názorového oponenta dostalo: „Tlačit na média? Vychovávat někoho? Kde k tomu chcete brát legitimitu? Zakazovat, regulovat, poučovat? To teda ne.“

Pak ale proboha ať tito lidé nevolají po paragrafu za předsudečnou nenávist.

Kromě Pavla Fischera je třeba upřít pozornost rovněž na exministryni, Džamilu Stehlíkovou.

 „Odbornice“ Stehlíková vlastně k určení diagnózy pacienta ani osobně vidět nemusí. Stačí jí letmý pohled na televizní obrazovku, a diagnóza je na světě. Aspoň co se týče těch, které nesnáší. Jako například současnou hlavu státu Miloše Zemana. Na jeho adresu bez uzardění napsala: „To, jakým způsobem ale prezident vystupuje na veřejnosti, ukazuje na to, že došlo k dalšímu masivnímu poškození nervové soustavy. Už to není jen polyneuropatie, která vedla k paralýze dolních končetin, kvůli čemuž skončil na vozíku, ale i poškození mozku.“

Počátkem října se paní Stehlíková těšila na Zemanův konec: „Za pár dnů Parlament aktivuje čl. 66 a odvolá prezidenta bez ohledu na to, kdy proběhne vytažení ze zásuvky.“

 Tato věta by ji jako psychiatričku měla totálně diskvalifikovat, a to ze dvou důvodů: 1. Jednak z hlediska veřejného šíření nenávisti vůči hlavě státu a podněcování k jeho svržení. 2. Pro naprosto mylnou diagnózu, kdy podle jejích slov člověk těsně před smrtí se náhle probere k životu a spočte to všem, kdo se radovali nad jeho hrobem předčasně. 

Miloš Zeman se plně zotavil, jejím pomluvám navzdory. 

Místo toho, aby se Stehlíková za své krajně neodborné, neprofesionální a povážlivě nenávistné jednání omluvila, zaplétala se do svých nesmyslných konstrukcí:

„Poslechla jsem si projev prezidenta Zemana třikrát, absence kritičnosti k závislosti na alkoholu je pro tuto nemoc běžná, ale popírání veškerých chorob mimo nechutenství plus sliby jmenovat vládu v Lánech jsou už za hranou normality a splňují kritéria velikášského bludu.“

Tady si okamžitě vybavím citát z J. Haška o dobrém vojákovi Švejkovi: „Níže podepsaní lékaři bazírují na vrozeném kreténismu Josefa Švejka vyjadřujícího se slovy: Ať žije císař František Josef I., kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav vyšetřovaného jako notorického blba.“ Parafráze na dnešní dobu by zněla: „Níže podepsaná Džamila Stehlíková bazíruje na aktivaci článku 66 ke zbavení úřadu prezidenta republiky vyjadřujícího se slovy: ‚Vládu Petra Fialy jmenuji v Lánech,“ kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav vyšetřovaného jako zcela dementního.“

 Nezapomínejme, že se Stehlíková silně angažovala i v kauze Babiše mladšího – a že z tohoto úhlu pohledu nemůžeme přehlédnout, že její jednání mohlo vést jak k ovlivnění voleb parlamentních, tak k odstavení Miloše Zemana z funkce prezidenta republiky. A že patrně tak nečinila jen ze svého rozmaru. I v tomto konkrétním případě tedy jistá osoba zneužila svého zaměstnání s cílem poškodit instituci prezidenta republiky.

 Trend, kdy mohou být občané České republiky popotahováni a dokonce kriminalizováni za kritiku vybraných politiků – a jiné osoby jsou naopak nedotknutelné, třebaže se zjevně dopouštějí protiprávního jednání, je velice znepokojivý až děsivý. Netolerujme ho. Nezavírejme před ním oči. Jinak se nám tento požár rozhoří – a sežehne i zbytky demokracie, které tu ještě živoří.   

 Odkazy na mé rozhovory pro PL, v nichž se dotýkám 1) Snahy odstavit M. Zemana z funkce prezidenta republiky, 2) Nastupující vládou Petra Fialy a rizik s nimi spojených, 3) Rozborem hnutí STAN na příkladu Jana Farského a 4) Právem vyjádřit svou nespokojenost s vládní garniturou: